Čas Letnic
Nejvýznamnější Dar pro lidského ducha. Buďme toho hodni.
Opět pozemský rok uplynul. Letnice jsou zde.
A my smíme procházet tímto nejvzácnějším údobím roku na Zemi, s vědomím, že existuje, že jej nechceme minout, ale prožít plně;
v nejživější dětsky prosté rozechvělosti dýcháme očekáváním vysoké milosti možnosti obnovy naší vnitřní svěžesti a síly. Jak výsostně důležité pro každého z nás.
Projděme se jen v čistém otevření přírodou, zde snadno splyneme s tou spoustou čerstvě rašící a trylkující nádhery a spolu s ní se pozvedneme k radostné průzračnosti bytí, jež zná jen harmonii s Vůlí našeho Tvůrce.
V duchovní přípravě pak buďme věcní. Nečiňme si ji v povrchnosti snadnou, ponořme se nejprve v upřímný sebezpyt a v něm krátce a střízlivě pro sebe prohlédněme všechna prožití od loňského Slavnostního dění. Jak jsme obstáli na duchovní cestě?
Oddělme se od halasící všednosti současného světa, dosud vnitřně spícího; nedejme se jím rušit a odvést.
K nejvzácnějšímu prožití přistupme očištěni a otevřeni.
Podoba vlastního uspořádání pozemského je druhořadá, ačkoliv ve vyšším poznání také posvátná. Jenom přitom vždy vycházejme vstříc účelu samotnému, tedy PROŽITÍ DUCHA.
V doznívání mocného dění pak ponechejme v sobě čas blaženému propojení a prolnutí světlé síly z plnosti nasyceného duchovního nitra, přes záhaly duše, až po poslední buňku v pozemském těle.
Potom, takto posíleni, jen kupředu do dalších dní, do dalšího roku, k práci na sobě, k dalšímu pokroku na pouti, v jejímž cíli skví se a třpytí... p ř í s l i b... dosažení PRAVÉHO DUCHOVNÍHO DOMOVA.